Veselá školička na škole v přírodě 2017 – den čtvrtý

IMG_9450 2
26Květen 2017

Letošní škola v přírodě se nám nachýlila ke konci a nás čekal poslední den dobrodružství v Březové. Hned po snídani jsme se vydali na pěší tůru směrem k rozhledně Mařenka. A aby to nebyla jen tak nudná cesta, čekaly náš celkem tři zastávky, kde jsme plnili úkoly a hráli hry, abychom mohli pokračovat dál. Na první zastávce nás čekal křest ohněm, neboť jsme měli za úkol na okraji lesa bezpečně rozdělat ohýnek a s jeho pomocí přepálit provázek. Jakmile jsme to měli splněno, mohli jsme pokračovat dál. Sice nám to dalo trochu práci, ale zvládli jsme to, les zůstal nepoškozený a my jsme bez popálenin pokračovali dál. U studánky, kde teče pramenitá a velmi chutná pitná voda, nás čekala další soutěž. A jak jinak než s vodou. V trakařích a splnou pusou vody jsme museli doušek po doušku přenášet k cíli a naplnit prázdnou láhev. To se nám taky podařilo a nutno podotknout, že to byla chvílemi moc zajímavá podívaná. Těsně pod samotným vrcholem jsme oslavili nález první Kešky, což je malý poklad, do kterého jsme se po nalezení podepsali, pořídili si společnou fotografii a pokračovali jsme dál. Na vrcholu kopce, pod rozhlednou, nás čekal asi nejnáročenější úkol. Vymyslet bezpečnou schránku pro vajíčko tak, aby se po jejím spuštění z rohledny nerozbilo. A světe div se! Dvěma skupinám ze tří vajíčko skutečně přežilo. Pak jsme se podívali nahoru na rozhlednu, pořídili nutné selfie a dole jsme pak mohli najít druhou Kešku. Po pohodlné cestě zpět jsme si chvilku odpočinuli a poslední volnou chvíli jsme využili k návštěvě Bonga….těžké, rotující a nevyzpytatelné překážky, jsme s vypětím všech sil také zvládli a užili jsme si další překonání nástrah a dobrý pocit z toho, že snaha se vyplácí. Poslední večer pak patřil diskotéce, kde jsme si chvíli zatančili, vyblbli se a poté uléhali s pocitem, že brzy ráno se již vydáme zpět ke svým domovům.

Škola v přírodě utekla jako voda a my jsme si jí všichni užili plnými doušky. Odjíždět budeme plní zážitků a trochu i s pocitem, že jsme se možná naučili alespoň maličko té samostatnosti, protože si musíme přiznat, že pro některé z nás to bylo chvílemi hodně těžké, když jsme u sebe neměli svou maminku, která nám se vším pomáhá a mnoho věcí za nás udělá. Nebýt toho, že nad námi byl stále dohled, přijeli bychom domů chudší o několik peněženek, drahých bund a mnoha dalších věcí. Ale poslušně hlásíme, že máme všichni vše, jsme celí a už se nemůžeme dočkat, až vám budeme doma vše vyprávět!

Naše zážitky a dovednosti z posledního dne budou na našem kanále youtube během dneška. :-)